Má mi umřít v náruči.....
Stojím promrzlá v parku a klepu se zimou.Okolo mě sedí neznámí lidé,někteří tiše,
jiní vesele další spěchají....
Jenom já tu stojím a rozhlížím se okolo sebe.Tak kde je..??
Zaostřím do tmy a uvidím tmavou postavu,jak se blíží na sjednané místo.Je to on.
,,Tome..."zašeptám si pro sebe do tmy a rozeběhnu se za ním.Zastavím se asi metr
předním a nevím co říct.
Dva měsíce......už to jsou dva měsíce...seznamili jsme se před pěti měsíci na jeho
turné.Nevěřila jsem,že bych dokázala změnit takového sukničkaře jako je Tom
Kaulitz,ale povedlo se.Začali jsme s spolu chodit a já jsem se do něj zamilovávala
čím dál víc a víc.Potom ale přišel perný týden.
Jednou ráno,když jsem se vedle něho probudila mě lehounce políbil na rty a řekl mi
smutným hlasem,že bude muset odjed na dva měsíce do Ruska na veliké turné.
Chtěla jsem jet s ním,ale nemohla jsem.....onemocněla mi mamka a nezvládala bych
školu.Proto jsme se odloučili...
Před týdnem jsem ale měla narozeniny a mamka mi koupila letenku do Ruska.
Myslela jsem,že se samou radostí snad zblázním.Okamžitě jsem nasedla na letadlo,
napsala jsem Tomovi,že přijedu a kde se sejdeme a ted tady stojíme.....naproti sobě,
promrzlí zimním počasím a nevíme jak se máme tvářit.
Co se změnilo za ty dva měsíce??
,,Dian...ty...nezapoměla jsi.."řekne a v očích má tolik lásky,že to nevydržím a
skočím mu kolem krku.
Objímáme se snad půl hodiny,ale já ho prostě nechci pustit.....už ho nikdy nepustím...
,,Jak bych mohla zapomenou,ty blázínku?"zeptám se ho s úsměvem a Tom mě
políbí.......Tolik jsem toužila po tom ho políbit,dotknout se ho,ucítit tu tak známou
vůni,abych mohla být s ním.A konečně se mi to splnilo.
Sedíme spolu v parku snad čtyři hodiny a já jsem tolik štastná.
,,Budu muset jít...Bill už mě prozvání.Sejdeme se zítra zase tady,ano??zeptá se mě
s otazníkem v očích a já jen přikývnu.Tom mě ještě políbí a potom už sleduju jeho
vzdalující se postavu.Chci taky odejít do hotelu,ale najednou.......
,,POZOR!!!!!!"slyším něčí hlas a podívám se co se stalo.....
,,Tome!!"vykřiknu a rozběhnu se k němu.Srazilo ho auto........
,,Tomííí to...to ne...to mi nesmíš udělat."Křičím a po tvářích mi stékají slzy jako hrách.
Kleknu si k němu a hladím ho po tváři...
,,Dian....Chci...chci být s tebou."
,,Tome!!Ty..ty to zvládneš."utěšuju ho,ale Tom bojuje o každé nadechnutí.
,,Obejmi mě...prosím...naposledy.."pošeptá a já si jeho tělo položím k sobě do náruče.
,,Miluju tě....."zešeptá z posledních sil a potom zavře svoje nádherný,čokoládový oči.
Zavře je navždy.....
***
,,Néééé" křičím z plných plic..
,,Dian!!!!Dian...byl to jen sen,vzbud se!!"slyším nad sebou a vyděšeně otevřu oči.
Jsem celá spocená a ...........dokonce brečím.
,,Tome??"
,,Jsem tady,Dian..."zašeptá Tom a já se posadím.Tom leží na posteli vedle mě a ja si
jenom značně oddechnu.
,,Byl to jenom sen..."zašeptá a já tomu nemůžu uvěřit...bylo to tak.....tak živý!
,,Co se ti zdálo??"zeptá se mě Tomík a hladí mě po vlasech.
,,Já...ty...to ...to nic."řeknu nakonec a pokusím se na Toma usmát.
Tom mě lehounce líbne n arty a posmutní...
,,Děje se něco??"zeptám se a zadívám se mu do očí.
,,Budu muset odjed...na dva měsíce do Ruska...máme turné..."řekne mi smutným hlasem.
A já jenom vytřeštím svoje hnědá kukadla....................
Stojím promrzlá v parku a klepu se zimou.Okolo mě sedí neznámí lidé,někteří tiše,
jiní vesele další spěchají....
Jenom já tu stojím a rozhlížím se okolo sebe.Tak kde je..??
Zaostřím do tmy a uvidím tmavou postavu,jak se blíží na sjednané místo.Je to on.
,,Tome..."zašeptám si pro sebe do tmy a rozeběhnu se za ním.Zastavím se asi metr
předním a nevím co říct.
Dva měsíce......už to jsou dva měsíce...seznamili jsme se před pěti měsíci na jeho
turné.Nevěřila jsem,že bych dokázala změnit takového sukničkaře jako je Tom
Kaulitz,ale povedlo se.Začali jsme s spolu chodit a já jsem se do něj zamilovávala
čím dál víc a víc.Potom ale přišel perný týden.
Jednou ráno,když jsem se vedle něho probudila mě lehounce políbil na rty a řekl mi
smutným hlasem,že bude muset odjed na dva měsíce do Ruska na veliké turné.
Chtěla jsem jet s ním,ale nemohla jsem.....onemocněla mi mamka a nezvládala bych
školu.Proto jsme se odloučili...
Před týdnem jsem ale měla narozeniny a mamka mi koupila letenku do Ruska.
Myslela jsem,že se samou radostí snad zblázním.Okamžitě jsem nasedla na letadlo,
napsala jsem Tomovi,že přijedu a kde se sejdeme a ted tady stojíme.....naproti sobě,
promrzlí zimním počasím a nevíme jak se máme tvářit.
Co se změnilo za ty dva měsíce??
,,Dian...ty...nezapoměla jsi.."řekne a v očích má tolik lásky,že to nevydržím a
skočím mu kolem krku.
Objímáme se snad půl hodiny,ale já ho prostě nechci pustit.....už ho nikdy nepustím...
,,Jak bych mohla zapomenou,ty blázínku?"zeptám se ho s úsměvem a Tom mě
políbí.......Tolik jsem toužila po tom ho políbit,dotknout se ho,ucítit tu tak známou
vůni,abych mohla být s ním.A konečně se mi to splnilo.
Sedíme spolu v parku snad čtyři hodiny a já jsem tolik štastná.
,,Budu muset jít...Bill už mě prozvání.Sejdeme se zítra zase tady,ano??zeptá se mě
s otazníkem v očích a já jen přikývnu.Tom mě ještě políbí a potom už sleduju jeho
vzdalující se postavu.Chci taky odejít do hotelu,ale najednou.......
,,POZOR!!!!!!"slyším něčí hlas a podívám se co se stalo.....
,,Tome!!"vykřiknu a rozběhnu se k němu.Srazilo ho auto........
,,Tomííí to...to ne...to mi nesmíš udělat."Křičím a po tvářích mi stékají slzy jako hrách.
Kleknu si k němu a hladím ho po tváři...
,,Dian....Chci...chci být s tebou."
,,Tome!!Ty..ty to zvládneš."utěšuju ho,ale Tom bojuje o každé nadechnutí.
,,Obejmi mě...prosím...naposledy.."pošeptá a já si jeho tělo položím k sobě do náruče.
,,Miluju tě....."zešeptá z posledních sil a potom zavře svoje nádherný,čokoládový oči.
Zavře je navždy.....
***
,,Néééé" křičím z plných plic..
,,Dian!!!!Dian...byl to jen sen,vzbud se!!"slyším nad sebou a vyděšeně otevřu oči.
Jsem celá spocená a ...........dokonce brečím.
,,Tome??"
,,Jsem tady,Dian..."zašeptá Tom a já se posadím.Tom leží na posteli vedle mě a ja si
jenom značně oddechnu.
,,Byl to jenom sen..."zašeptá a já tomu nemůžu uvěřit...bylo to tak.....tak živý!
,,Co se ti zdálo??"zeptá se mě Tomík a hladí mě po vlasech.
,,Já...ty...to ...to nic."řeknu nakonec a pokusím se na Toma usmát.
Tom mě lehounce líbne n arty a posmutní...
,,Děje se něco??"zeptám se a zadívám se mu do očí.
,,Budu muset odjed...na dva měsíce do Ruska...máme turné..."řekne mi smutným hlasem.
A já jenom vytřeštím svoje hnědá kukadla....................