Nový člen rodiny,Thomas
Ležím na posteli a jen tak přemyšlím a koukám do prázdna.Najednou vtrhne do
pokoje moje dvojče se slzami v očích.,,Nello stalo se něco hrozného".Musím
jí utišit,aby byla schopná mi říct co se stalo.,,Standa umřel"dopoví mi Šárka a už
brečí,tentokrát i já.Nemůžu tomu uvěřit,náš strýček zemřel.Člověk,kterého každý
miloval.
Za dva dny se konal pohřeb.A protože teď teta neměla nikoho,snažili jsme se jí
jako rodina pomáhat.Pořádalo se víc rodinných srazů a výletů než bylo obvyklé.
A když už se nám ze všech těch babiček ,tetiček a strýčku začínalo dělat na nic,
přišla příjemná změna.
Zase jsme jeli na,teď už tolik zprotivený sraz,ale kromě rodiny,tam byl i někdo
neznámý.Tetin nový přítel.Představil se jako Thomas,byl z Německa,ale mluvil
docela dobře česky.Všichni byli rádi,že je teta zase šťastná a Thomas byl bez
problémů přijat do naší rodiny.
Po pár měsících nám zavolala teta s úžasnou novinkou,,Já a Thomas se budeme brát"
,Pááni to šlo celkem rychle"řekne zaraženě moje dvojče Šárka,která je
romatická duše a představuje si lásku jedině na celý život.Já dávám přednost
volným vztahům a už se jsem štěstím bez sebe.Nemůžu se svatby dočkat.
,,Dnes odpoledne přijede teta Ludmila s Thomasem"oznámí nám mamka při snídani.
,,Hmm......"nevzrušeně odpovím a dál si sypu do misky muslli.
Po škole mám,jako obvykle,fofr.Musím se připravit na atletiku.Šárka mě pozoruje
jak pobíhám po pokoji a říká mi něco v tom smyslu,že než půjde na keramiku tak
se zastaví u babičky,pozdravit Ludmilu a Thomase.Odejde a já naházím věci do
tašky a se spožděním utíkám ze schodů na verandu.Když už mám skoro obuté botky
volá na mě babička,,Nellinko,pojď pozdravit návštěvu" ,,Ale babi já spěchám na
atletiku a navíc tam byla Šárka,která je naprosto stejná jako já."
,,Okamžitě pojd sem!!"uf,uf z babičky jde pořád strach i když má svá nejlepší léta
za sebou.Tak jdu trochu uraženě do pokoje prarodičů a ztuhnu.
Na pohovce sedí moje teta,nastávající strýc a dvojčata Kaulitzovi.V tu chvíli
nejsem schopna slova.Nakonec ze mě přeci jenom vypadnou ty největší pitomosti
pod sluncem,,Vy jste Tom a Bill Kaulitzovi??"odpověď je samozřejmě ,,Ano."
,,A rozumíte česky ??"dvojčata znovu přikývnou.,,A nejste halucinace??"
oni svorně odpoví.že halucinace opravdu nejsou.
V tu chvíli mi naštěstí zazvoní mobil,volají mi moje kamarádky ať pohnu zadkem,
že na mě čekat nebudou.Nejradši bych si dala facku.Chovala jsem se jako ubohá
slepice.
Na atletice se vůbec nesoustředím a zakopnu o překážku,,AU!!"ozve se
tělocvičnou a naskočí mi modrozelená modřina.Kulhám domů(a protože je ta modřina
opravdu velká a já mám kratičké kratasi je pěkně vidět) a říkám si jak je ten život
nefér.Napadlo mě jak se asi chovala Šárka,když uviděla Toma a Billa.Na odpověď
nemusím dlouho čekat.Zahlédnu Šarku,jak mi jde naproti.Nejdřív se mého kolene
lekla,ale takové věci se stávaly často tak mě jen mlčky začala přidržovat.
,,Šárý já jsem takový dřevo,"oznámím,,já se nezmohla na nic jiného než na ně
koukat jak tele na nový vrata."Ulevilo se mi,že jsme na tom (jako vždy) stejně.
Dotrmáceli jsme se domů a doufaly,že navštěva už odešla.
OMYL
Hned jak jsme zavřeli domovní dveře a chystaly jsme se jít ke mě do pokoje na nás
začala volat mamka,,Nellinko,Šárinko pojdte sem"
,,Šáry to je náš konec"strachuju se ,,Klid to zvládnem"uklidnuje me
A tak jsme šli,nebo já spíš kulhala,do obývacího pokoje.Nejdříve všichni zvolali
,,Šárinko co to máš s kolenem??"odpovím,,Já jsem Nella,Šárka stojí vedle a zakopla
jsem o překážku." Po chvíli ticha řekne teta,,Tohle jsou synové Thomase Bill a
Tom.Taky jsou dvojčata."Pche jako bych to nevěděla,řeknu si v duchu.
,,Já jsem Nella a tohle je moje dvojče Šárka,těší mě,"Podávám jim ruku.Po krátkém
vynaložení našeho dětství,kde babička barvitě popisuje jak jsem ležela v nemocnici
s otřesem mozku a poblila tam celou postel,nebo jak mi Šárka jako malá načurala
do sklenice s vodou,jsme obdržely pozvánku na svatbu,speciálně pro nás dvě.
Když teta dorozdala pozvánky,pozorovala jsem na sobě,že začínám být uvolněnější.
Nemohlo mi uniknout,že po mě Tom pomrkává.
Zato ségra seděla zaraženě v křesle a červenala se .Ale zdálo se,že se Billovi její
stydlivost líbí a také si vyměnily pár významných pohledů.
Když návštěva odcházela byla už úplná tma.Každá s nás si potřásla rukou s Billem
i Tomem a každá taky dostala pusu na tvář.(to jsem se červenala i já)
,,Nelly,"řekne mi ségra noc před svatbou,jelikož spíme u ní v pokoji,,zítra to bude
podruhé co je uvidíme,musíme se chovat přitažlivě a spontánně." ,,Haha to říká
ta pravá,ta co minule seděla v křesle,byla rudá jak rak a ani nepípla."zchladím Šárku
,,Já vím,ale ted se budu snažit."řekne odvážně.A s tímto přesvědčením obě usneme.
Brzy ráno zvonil budík a někdo ho vypnul,ale já to nebyla PŘÍSAHÁM..
Vzbudil nás až zvonek ,šla jsem otevřít a tam stáli dvojčata Kaulitzovi.
Zeptala jsem se co se děje a Tom mi odpověděl,,Nebraly jsten mobily a tak jsme se
přijeli podívat,jestli se vám něco nestalo.Krásko!"
KRÁSKO!KRÁSKO?? zní mi v uších,z mého snění mě vytrhne až pohled na hodiny.
,,Kurva Šárko my jsme zaspaly."Začaly jsme běhat po bytě jako splašené a chystat se.
Díky pomoci Billa(který nás profesionálně nalíčil) a Toma (který ochotně zapínal
drůžičkovské šaty a upravoval je) jsme vše stihli včas.
Obřad byl nádherný a když můj oblíbený člen rodiny řekl posvátné ANO měla jsem
v očích slzy i já narozdíl od Šárky,která měla slzy v očích už když nevěsta vcházela
dveřmi do kostela..
Po obřadu se konala na zahradě tetiny chaty oslava.Samozřejmě, že nechyběl ani
taneční parket a DJ.Z počátku jsme pouze slušně konverzovali s novými členy
rodiny,abychom tetě neudělaly ostudu.
Jenomže potom DJ pustil náš nejoblíbenější ploužák.Šla jsem si sednout a doufala,že
celý ploužák neprosedím na zadku.Dlouho jsem čekat nemusela.Po chvíli se přede
mnou objevil Tom a požádal mě o tanec a já s úsměvem přijala.Nemluvili jsme,
nebylo to potřeba a ke konci písničky nikoho nepřekvapilo,že se z tanečního parketu
vytratily dva páry.
Zašli jsme s Tomem za chatu a on řekl,,Těžko se mi to říká,ale já...." asi to opravdu
není tak lehké,,Já tě miluju!"Nevím co říct tak jen přikývnu.
Tom se ke mě přiblíží,pevně mě obejme,zavře oči a ........................
Ležím na posteli a jen tak přemyšlím a koukám do prázdna.Najednou vtrhne do
pokoje moje dvojče se slzami v očích.,,Nello stalo se něco hrozného".Musím
jí utišit,aby byla schopná mi říct co se stalo.,,Standa umřel"dopoví mi Šárka a už
brečí,tentokrát i já.Nemůžu tomu uvěřit,náš strýček zemřel.Člověk,kterého každý
miloval.
Za dva dny se konal pohřeb.A protože teď teta neměla nikoho,snažili jsme se jí
jako rodina pomáhat.Pořádalo se víc rodinných srazů a výletů než bylo obvyklé.
A když už se nám ze všech těch babiček ,tetiček a strýčku začínalo dělat na nic,
přišla příjemná změna.
Zase jsme jeli na,teď už tolik zprotivený sraz,ale kromě rodiny,tam byl i někdo
neznámý.Tetin nový přítel.Představil se jako Thomas,byl z Německa,ale mluvil
docela dobře česky.Všichni byli rádi,že je teta zase šťastná a Thomas byl bez
problémů přijat do naší rodiny.
Po pár měsících nám zavolala teta s úžasnou novinkou,,Já a Thomas se budeme brát"
,Pááni to šlo celkem rychle"řekne zaraženě moje dvojče Šárka,která je
romatická duše a představuje si lásku jedině na celý život.Já dávám přednost
volným vztahům a už se jsem štěstím bez sebe.Nemůžu se svatby dočkat.
,,Dnes odpoledne přijede teta Ludmila s Thomasem"oznámí nám mamka při snídani.
,,Hmm......"nevzrušeně odpovím a dál si sypu do misky muslli.
Po škole mám,jako obvykle,fofr.Musím se připravit na atletiku.Šárka mě pozoruje
jak pobíhám po pokoji a říká mi něco v tom smyslu,že než půjde na keramiku tak
se zastaví u babičky,pozdravit Ludmilu a Thomase.Odejde a já naházím věci do
tašky a se spožděním utíkám ze schodů na verandu.Když už mám skoro obuté botky
volá na mě babička,,Nellinko,pojď pozdravit návštěvu" ,,Ale babi já spěchám na
atletiku a navíc tam byla Šárka,která je naprosto stejná jako já."
,,Okamžitě pojd sem!!"uf,uf z babičky jde pořád strach i když má svá nejlepší léta
za sebou.Tak jdu trochu uraženě do pokoje prarodičů a ztuhnu.
Na pohovce sedí moje teta,nastávající strýc a dvojčata Kaulitzovi.V tu chvíli
nejsem schopna slova.Nakonec ze mě přeci jenom vypadnou ty největší pitomosti
pod sluncem,,Vy jste Tom a Bill Kaulitzovi??"odpověď je samozřejmě ,,Ano."
,,A rozumíte česky ??"dvojčata znovu přikývnou.,,A nejste halucinace??"
oni svorně odpoví.že halucinace opravdu nejsou.
V tu chvíli mi naštěstí zazvoní mobil,volají mi moje kamarádky ať pohnu zadkem,
že na mě čekat nebudou.Nejradši bych si dala facku.Chovala jsem se jako ubohá
slepice.
Na atletice se vůbec nesoustředím a zakopnu o překážku,,AU!!"ozve se
tělocvičnou a naskočí mi modrozelená modřina.Kulhám domů(a protože je ta modřina
opravdu velká a já mám kratičké kratasi je pěkně vidět) a říkám si jak je ten život
nefér.Napadlo mě jak se asi chovala Šárka,když uviděla Toma a Billa.Na odpověď
nemusím dlouho čekat.Zahlédnu Šarku,jak mi jde naproti.Nejdřív se mého kolene
lekla,ale takové věci se stávaly často tak mě jen mlčky začala přidržovat.
,,Šárý já jsem takový dřevo,"oznámím,,já se nezmohla na nic jiného než na ně
koukat jak tele na nový vrata."Ulevilo se mi,že jsme na tom (jako vždy) stejně.
Dotrmáceli jsme se domů a doufaly,že navštěva už odešla.
OMYL
Hned jak jsme zavřeli domovní dveře a chystaly jsme se jít ke mě do pokoje na nás
začala volat mamka,,Nellinko,Šárinko pojdte sem"
,,Šáry to je náš konec"strachuju se ,,Klid to zvládnem"uklidnuje me
A tak jsme šli,nebo já spíš kulhala,do obývacího pokoje.Nejdříve všichni zvolali
,,Šárinko co to máš s kolenem??"odpovím,,Já jsem Nella,Šárka stojí vedle a zakopla
jsem o překážku." Po chvíli ticha řekne teta,,Tohle jsou synové Thomase Bill a
Tom.Taky jsou dvojčata."Pche jako bych to nevěděla,řeknu si v duchu.
,,Já jsem Nella a tohle je moje dvojče Šárka,těší mě,"Podávám jim ruku.Po krátkém
vynaložení našeho dětství,kde babička barvitě popisuje jak jsem ležela v nemocnici
s otřesem mozku a poblila tam celou postel,nebo jak mi Šárka jako malá načurala
do sklenice s vodou,jsme obdržely pozvánku na svatbu,speciálně pro nás dvě.
Když teta dorozdala pozvánky,pozorovala jsem na sobě,že začínám být uvolněnější.
Nemohlo mi uniknout,že po mě Tom pomrkává.
Zato ségra seděla zaraženě v křesle a červenala se .Ale zdálo se,že se Billovi její
stydlivost líbí a také si vyměnily pár významných pohledů.
Když návštěva odcházela byla už úplná tma.Každá s nás si potřásla rukou s Billem
i Tomem a každá taky dostala pusu na tvář.(to jsem se červenala i já)
,,Nelly,"řekne mi ségra noc před svatbou,jelikož spíme u ní v pokoji,,zítra to bude
podruhé co je uvidíme,musíme se chovat přitažlivě a spontánně." ,,Haha to říká
ta pravá,ta co minule seděla v křesle,byla rudá jak rak a ani nepípla."zchladím Šárku
,,Já vím,ale ted se budu snažit."řekne odvážně.A s tímto přesvědčením obě usneme.
Brzy ráno zvonil budík a někdo ho vypnul,ale já to nebyla PŘÍSAHÁM..
Vzbudil nás až zvonek ,šla jsem otevřít a tam stáli dvojčata Kaulitzovi.
Zeptala jsem se co se děje a Tom mi odpověděl,,Nebraly jsten mobily a tak jsme se
přijeli podívat,jestli se vám něco nestalo.Krásko!"
KRÁSKO!KRÁSKO?? zní mi v uších,z mého snění mě vytrhne až pohled na hodiny.
,,Kurva Šárko my jsme zaspaly."Začaly jsme běhat po bytě jako splašené a chystat se.
Díky pomoci Billa(který nás profesionálně nalíčil) a Toma (který ochotně zapínal
drůžičkovské šaty a upravoval je) jsme vše stihli včas.
Obřad byl nádherný a když můj oblíbený člen rodiny řekl posvátné ANO měla jsem
v očích slzy i já narozdíl od Šárky,která měla slzy v očích už když nevěsta vcházela
dveřmi do kostela..
Po obřadu se konala na zahradě tetiny chaty oslava.Samozřejmě, že nechyběl ani
taneční parket a DJ.Z počátku jsme pouze slušně konverzovali s novými členy
rodiny,abychom tetě neudělaly ostudu.
Jenomže potom DJ pustil náš nejoblíbenější ploužák.Šla jsem si sednout a doufala,že
celý ploužák neprosedím na zadku.Dlouho jsem čekat nemusela.Po chvíli se přede
mnou objevil Tom a požádal mě o tanec a já s úsměvem přijala.Nemluvili jsme,
nebylo to potřeba a ke konci písničky nikoho nepřekvapilo,že se z tanečního parketu
vytratily dva páry.
Zašli jsme s Tomem za chatu a on řekl,,Těžko se mi to říká,ale já...." asi to opravdu
není tak lehké,,Já tě miluju!"Nevím co říct tak jen přikývnu.
Tom se ke mě přiblíží,pevně mě obejme,zavře oči a ........................