,,Už zase??"zeptala jsem se otraveně ségry,když mi začala vyprávět jak je Bill
Kaulitz úžasnej.,,Chudák holka je do něj úplně zblázněná"litovala jsem ji.
Nechápala jsem,jak se někdo může zabouchnout do někoho,koho nikdy neviděl.
Teda když nepočítám televizi,fotky a postery.Nikdy s ním nemluvila,něvěděla jaký
doopravdy je a přesto ho milovala víc než život.,,Angie,ty nevíš jaký to je milovat
někoho i když víš,že ho nikdy mít nebudeš.Vždyt já bych pro jeho polibek zemřela!!
Karen skoro brečela.Fakt mi jí bylo líto.Měla pravdu,nevěděla jsem jaký to je
milovat někoho tak moc jako ona Billa.A abych byla upřímná ani jsem nestála
o to,poznat lásku,jakou cítila.Ale zárověn jsem si nemyslela,že je takový problém
potkat Tokio Hotel nebo alespon Billa.Přece jenom bydlíme v Magdeburku.
Ale já nevím jestli by se zajímal o dívku jako je Karen.Ne že by byla ošklivá,ale to
je to jen obyčejná holka a navíc jeho fanynka.Kdesi jsem četla,že Tokiaci mají
pravidlo,že si s fanynkama nikdy nic nezačínaj.
***
Druhej den nás mamka vyslala na nákup.Ani mi to nevadilo,chtěla jsem na chvilku
vypadnout z baráku.Karen byla celý den nějaká divná,,Je ti něco,ségra??"
zeptala jsem se jí,když jsme šli do obchodu.,,Ne nic.Mělo by snad??"zase dělala
blbou.,,Ne"odvětila jsem a dál jí pozorovala.Celou cestu se rozhlížela kolem
sebe a pořád se mě ptala jak vypadá.Nechápala jsem jí.Takhle se nikdy nechovala
tak co najednou blbne??Za chvilku jsem to všechno pochopila.Zastavila se uprostřed
cesty a koukala kamsi s otevřenou pusou.,,Nééé.....ségra at tě to ani nenapadne"
okřikla jsem jí,když jsem zjistila kam tak civí.Na druhým chodníku šel Bill s
Tomem.Karen tála jako opařená a udělala něco co jsem od ní opravdu nečekala.
Zahodla tašku a rozeběhla se do silnice,snažila se dostat na druhou stranu,ALE.....
,,Nééééééé" Vběhla přímo pod auto,který jí odmrštilo před Kaulitzovi.Oni nestáli
jen tak.Bill se k ní sklonil a Tom volal sanitku.Nevěděla jsem co mám dělat.
Přiběhla jsem tam a chtěla jsem něco říct.Byla jsem úplně na dně.....
,,Karen co mi to děláš?Ty ne...Nesmíš mě tu nechat samotnou.....prosím...."Prosila
jsem jí.Karen se jen bolestivě usmála a,,Angie,víš co jsem ti říkala.Pro jeho polibek
bych zemřela."řekla s námahou.Podívala jsem se na Billa.On pochobil a dlouze ji
políbil.,,Díky......ted jsem ten nejštastnější člověk na svě...."nedopověděla a
pomalu zavírala oči.,,Karen néé....prosím.."šeptal Bill a pořád ji držel v náruči.
Překvapilo mě to,vždyt jí vůbec neznal nebo ano??Pravdu se už asi nedozvím.......
Zemřela na místě srážky,ale smrtí jakou si přála.Zemřela v náruči kluka,kterého
milovala víc než život.Tohle by si přál každej,ale málokdo má to štěstí.
Zemřela jen kvůli polibku a ten ji udělal nejštastnějším člověkem na světě,ale na
jak dlouho.............
Kaulitz úžasnej.,,Chudák holka je do něj úplně zblázněná"litovala jsem ji.
Nechápala jsem,jak se někdo může zabouchnout do někoho,koho nikdy neviděl.
Teda když nepočítám televizi,fotky a postery.Nikdy s ním nemluvila,něvěděla jaký
doopravdy je a přesto ho milovala víc než život.,,Angie,ty nevíš jaký to je milovat
někoho i když víš,že ho nikdy mít nebudeš.Vždyt já bych pro jeho polibek zemřela!!
Karen skoro brečela.Fakt mi jí bylo líto.Měla pravdu,nevěděla jsem jaký to je
milovat někoho tak moc jako ona Billa.A abych byla upřímná ani jsem nestála
o to,poznat lásku,jakou cítila.Ale zárověn jsem si nemyslela,že je takový problém
potkat Tokio Hotel nebo alespon Billa.Přece jenom bydlíme v Magdeburku.
Ale já nevím jestli by se zajímal o dívku jako je Karen.Ne že by byla ošklivá,ale to
je to jen obyčejná holka a navíc jeho fanynka.Kdesi jsem četla,že Tokiaci mají
pravidlo,že si s fanynkama nikdy nic nezačínaj.
***
Druhej den nás mamka vyslala na nákup.Ani mi to nevadilo,chtěla jsem na chvilku
vypadnout z baráku.Karen byla celý den nějaká divná,,Je ti něco,ségra??"
zeptala jsem se jí,když jsme šli do obchodu.,,Ne nic.Mělo by snad??"zase dělala
blbou.,,Ne"odvětila jsem a dál jí pozorovala.Celou cestu se rozhlížela kolem
sebe a pořád se mě ptala jak vypadá.Nechápala jsem jí.Takhle se nikdy nechovala
tak co najednou blbne??Za chvilku jsem to všechno pochopila.Zastavila se uprostřed
cesty a koukala kamsi s otevřenou pusou.,,Nééé.....ségra at tě to ani nenapadne"
okřikla jsem jí,když jsem zjistila kam tak civí.Na druhým chodníku šel Bill s
Tomem.Karen tála jako opařená a udělala něco co jsem od ní opravdu nečekala.
Zahodla tašku a rozeběhla se do silnice,snažila se dostat na druhou stranu,ALE.....
,,Nééééééé" Vběhla přímo pod auto,který jí odmrštilo před Kaulitzovi.Oni nestáli
jen tak.Bill se k ní sklonil a Tom volal sanitku.Nevěděla jsem co mám dělat.
Přiběhla jsem tam a chtěla jsem něco říct.Byla jsem úplně na dně.....
,,Karen co mi to děláš?Ty ne...Nesmíš mě tu nechat samotnou.....prosím...."Prosila
jsem jí.Karen se jen bolestivě usmála a,,Angie,víš co jsem ti říkala.Pro jeho polibek
bych zemřela."řekla s námahou.Podívala jsem se na Billa.On pochobil a dlouze ji
políbil.,,Díky......ted jsem ten nejštastnější člověk na svě...."nedopověděla a
pomalu zavírala oči.,,Karen néé....prosím.."šeptal Bill a pořád ji držel v náruči.
Překvapilo mě to,vždyt jí vůbec neznal nebo ano??Pravdu se už asi nedozvím.......
Zemřela na místě srážky,ale smrtí jakou si přála.Zemřela v náruči kluka,kterého
milovala víc než život.Tohle by si přál každej,ale málokdo má to štěstí.
Zemřela jen kvůli polibku a ten ji udělal nejštastnějším člověkem na světě,ale na
jak dlouho.............
PĚKNÝ...ALE MOOOOC SMUTNÝ!!!