Po delší pauze jsem se pustila do další Fan fiction tak doufám,že se vám bude alespon malinko líbit..
Chyba života....
,,Nicol počkej"křičel černovlasý kluk-Bill Kaulitz
,,Dej mi pokoj a táhni za tou svou děvkou!!"křikla na něj dívka přes silné vzlyky.
Jak mohla být tak naivní??Jak si mohla myslet,že někdo slavný bude věrný??
Jak mohla věřit časopisům,že Bill je jiný než Tom??
Utíkala od toho prokletého domu,na který jí zbyly pouhé vzpomínky.
Utíkala tam,kam jí nohy nesly.Musela se vyplakat někde,kde je klid,někde kde ji
nikdo nebude rušit.Musela se vyplakat z blbosti??Smutku??Hněvu??Bolesti??Zlosti??
Nevěděla.....Nechápala jak ji to mohlo překvapit.Mělo ji to napadnou,už když si s
ním něco začínala.....Ale bylo pozdě.....
******************
,,Nicol,zvoní ti mobil."zavolala na Nicol její maminka,která jí vždy pomohla.Se vším.
Mobil zvonil den co den,noc co noc.Zmeškaných hovorů stále přibývalo.
Nicol celé dny seděla na postely a přemýšlela.Přemýšlela,proč jí to udělal,proč je život
tak krutý.Slzy se jí hrnuly do očí,jen co si vzpoměla na Billa.Kamarádky za ní
chodily,ale ona je pouštěla dovnitř pouze první dny pak už neměla sílu,poslouchat
poslouchat jejich slova útěchy.
Chtěla být sama,sama se svým smutkem.Sama???Vždyt to už je........
*******************
,,Nicol,pojď ven,půjdeme se projít,jen my dvě!"paní Downová,Nicolina maminka,se
snažila dostat jí ven,mezi lidi,aby trochu pozapoměla.
Jen zakroutila hlavou a zapnula si radio.Zrovna začínala písnička Rette mich a ta
Nicol ještě víc rozplakala.Shodila radio ze stolu a zamotala se do deky.
******************
Tak to chodilo každý den.Paní Downová poslala Nicol do obchodu na nákup.
Paní prodavačky jis nadčením zdravily,ale nebyla to ta usměvavá dívka,ze které
tryskala energie.Když se dostala k novinám pohédla na ně na první straně stálo:Bill
z Tokio Hotel.........Dál nečetla,zaplatila v rychlosti za nákup a rozeběhla se domu.
Už zase cítila slzy jk se jí derou z očí.Náhle do ní někdo vrazil......
Bylo jí to jedno,už se chtěla otočit a běžet domu.Pohlédla na člověka,do kterého
vrazila,ale to neměla dělat.Nemohla uvěřit svým očím........Bill
,,Nicol,celé dny tě hledám,volám ti,lásko moje.Proč jsi mi utekla......Já......"Nicol se zděsila a
vrazila mu takovou facku,že měl na tváři obrys Nicoliny hebké ruky.
,,Ty děvkaři!!"cítila,že se jí přihoršilo a utíkala domu.,,Nicol....prosím..."ozývalo se
za jejími zády.Neotáčela se,nechtěla ho už nikdy spatřit..
O pár dní později
,,Máš návštěvu,Nicol."volala pani Downová na svou dceru.
,,Kdo to je?Je to on??"třásl se jí hlas.
,,Ne ON to není,můžu ho k tobě přivést??křikla na ni a odpověd zněla,,Ano"
Seděla na zemi,poslouchala písničky z nového radia,ale už neplakala tak často.
,,Ahoj Nicol..."ten hlas znala věděla to.Ohlédla se.....
,,Tome,co ty tu děláš??"objala ho,byly přátelé.Tom se na Nicol podíval,ale měl oči plné slz.
Nicol se vylekaně koukla na Toma,takhle ho neznala.Najednou tu před ní nestál ten
frajírek,jak ho znala.
,,CO se stalo??"Tom už to nevydržel,musel si sednou na zem a potom s těží dodal
,,Bill je.......v nem......nemocnici...!!"Nedopověděl,Nicol se hrozně vystrašila.BILL
jí podvedl,ale v hloubi duše ho stále milovala.Do očí jí vhrkly slzičky smutku...
,,Cože??Co se mu stalo??Když Tom nabral síly,aby to dostatečně vysvětlil,začal:,,Přišel
jsem na hotel,nikde nikdo.Byl tam jen Georg s Gustavem,zeptal jsem se jich,kde je Bill
,ale oni nic nevěděli.Myslel jsem,že je na pokoji nebo že šel za holkama......."odmlčel se.
Nicol byla hodně vyděšená.
,,Pak jsem šel do svého pokoje a měl jsem na posteli dopis.Prý tě miloval a nedokáže bez
tebe žít.Ukončí svůj život,než aby žil bez tebe.Šli jsme ho s klukama hledat a taky jsme
ho našli........."Tomovi stékaly slzy po jeho jemné tváři.
,,Byl na "vašem" místě...Ležel tam a nehýbal se.Tak jsme zavolali záchranku..."
už nemohl,Nicol to poznala,Tom plakal.,,A co se mu stalo??snažila se to z něho dostat.
Tom se nadechl:,,Bill umírá..."
Nicol vyskočila a začala křičet zoufalstvým,,Cože??To ne to přece ne,ty si děláš srandu,
vy jste si to na mě vymysleli.On neumírá,on žije,on MUSÍ žít....Vždyt já ho miluju,
ale nevěra se nedá odpustit,to prostě nejde...."třepala s Tomem.
Ten ji odpověděl,že je to pravda a že Billovi zbývají tři,čtyři hodiny života.
,,Tak co tu sakra děláme??zakřičela a sebrala Toma z podlahy a jeli do nemocnice.
Je to její vina,ona za to může.Ona a nikdo jiný.Kdyby....žil by,byl by zdravý.....
,,Bille!!"zakřičí na celý pokoj intenzivní péče.Bill leží na posteli,bezvládně.
,,Bille proč si to akra udělal??Proč??dívala se na jeho poklesé tváře,které se většinou
smály.,,Já tě miluju.."zašeptala zoufala.Tom jí chytil za ramena.Bill byl slabý,přesto
otevřel oči..
,,Tome...bráško...Gustave,Georgu.."pak se podíval na Nicol.
,,Lásko??"Nicol ho chytila za ruku a nechtěla ho pustit.Už nikdy...
,,Tome ty...ty budeš vždycky můj...můj nejlepší bráška.....Gustave ty jsi...jsi super kluk...
Georgu jsi kluk....kluk co má před...před sebou bezva budoucnost....."odmlčel se,aby
nabral síly.
,,Nicol,jsem blbec,že....že jsem podvedl tak....tak báječnou dívku jako jsi ty...."chtěl mluvit
dál,ale Nicol mu řekla,aby šetřil síly.
,,Ne,já....já musím mluvit,za ...za chvilku odejdu pryč,pryč od vás.....Nicol ....
moc...moc tě miluju...."Nicol neměla slov jen ho políbila.Bill vykouzlil z posledních
sil ten svůj nádherný úsměv,který uměl jen on....
,,Nezapomente na...na mě....Nicol já...já tě.....mil..."jeho srdce přestalo bít.
,,Je to má vina.."řekla vyčerpaně a skácela se na zem se svým nekonečným smutkem.
,,Miluju tě Bille..a nikdy nepřestanu..."zašeptala jěště.......
THE END
Chyba života....
,,Nicol počkej"křičel černovlasý kluk-Bill Kaulitz
,,Dej mi pokoj a táhni za tou svou děvkou!!"křikla na něj dívka přes silné vzlyky.
Jak mohla být tak naivní??Jak si mohla myslet,že někdo slavný bude věrný??
Jak mohla věřit časopisům,že Bill je jiný než Tom??
Utíkala od toho prokletého domu,na který jí zbyly pouhé vzpomínky.
Utíkala tam,kam jí nohy nesly.Musela se vyplakat někde,kde je klid,někde kde ji
nikdo nebude rušit.Musela se vyplakat z blbosti??Smutku??Hněvu??Bolesti??Zlosti??
Nevěděla.....Nechápala jak ji to mohlo překvapit.Mělo ji to napadnou,už když si s
ním něco začínala.....Ale bylo pozdě.....
******************
,,Nicol,zvoní ti mobil."zavolala na Nicol její maminka,která jí vždy pomohla.Se vším.
Mobil zvonil den co den,noc co noc.Zmeškaných hovorů stále přibývalo.
Nicol celé dny seděla na postely a přemýšlela.Přemýšlela,proč jí to udělal,proč je život
tak krutý.Slzy se jí hrnuly do očí,jen co si vzpoměla na Billa.Kamarádky za ní
chodily,ale ona je pouštěla dovnitř pouze první dny pak už neměla sílu,poslouchat
poslouchat jejich slova útěchy.
Chtěla být sama,sama se svým smutkem.Sama???Vždyt to už je........
*******************
,,Nicol,pojď ven,půjdeme se projít,jen my dvě!"paní Downová,Nicolina maminka,se
snažila dostat jí ven,mezi lidi,aby trochu pozapoměla.
Jen zakroutila hlavou a zapnula si radio.Zrovna začínala písnička Rette mich a ta
Nicol ještě víc rozplakala.Shodila radio ze stolu a zamotala se do deky.
******************
Tak to chodilo každý den.Paní Downová poslala Nicol do obchodu na nákup.
Paní prodavačky jis nadčením zdravily,ale nebyla to ta usměvavá dívka,ze které
tryskala energie.Když se dostala k novinám pohédla na ně na první straně stálo:Bill
z Tokio Hotel.........Dál nečetla,zaplatila v rychlosti za nákup a rozeběhla se domu.
Už zase cítila slzy jk se jí derou z očí.Náhle do ní někdo vrazil......
Bylo jí to jedno,už se chtěla otočit a běžet domu.Pohlédla na člověka,do kterého
vrazila,ale to neměla dělat.Nemohla uvěřit svým očím........Bill
,,Nicol,celé dny tě hledám,volám ti,lásko moje.Proč jsi mi utekla......Já......"Nicol se zděsila a
vrazila mu takovou facku,že měl na tváři obrys Nicoliny hebké ruky.
,,Ty děvkaři!!"cítila,že se jí přihoršilo a utíkala domu.,,Nicol....prosím..."ozývalo se
za jejími zády.Neotáčela se,nechtěla ho už nikdy spatřit..
O pár dní později
,,Máš návštěvu,Nicol."volala pani Downová na svou dceru.
,,Kdo to je?Je to on??"třásl se jí hlas.
,,Ne ON to není,můžu ho k tobě přivést??křikla na ni a odpověd zněla,,Ano"
Seděla na zemi,poslouchala písničky z nového radia,ale už neplakala tak často.
,,Ahoj Nicol..."ten hlas znala věděla to.Ohlédla se.....
,,Tome,co ty tu děláš??"objala ho,byly přátelé.Tom se na Nicol podíval,ale měl oči plné slz.
Nicol se vylekaně koukla na Toma,takhle ho neznala.Najednou tu před ní nestál ten
frajírek,jak ho znala.
,,CO se stalo??"Tom už to nevydržel,musel si sednou na zem a potom s těží dodal
,,Bill je.......v nem......nemocnici...!!"Nedopověděl,Nicol se hrozně vystrašila.BILL
jí podvedl,ale v hloubi duše ho stále milovala.Do očí jí vhrkly slzičky smutku...
,,Cože??Co se mu stalo??Když Tom nabral síly,aby to dostatečně vysvětlil,začal:,,Přišel
jsem na hotel,nikde nikdo.Byl tam jen Georg s Gustavem,zeptal jsem se jich,kde je Bill
,ale oni nic nevěděli.Myslel jsem,že je na pokoji nebo že šel za holkama......."odmlčel se.
Nicol byla hodně vyděšená.
,,Pak jsem šel do svého pokoje a měl jsem na posteli dopis.Prý tě miloval a nedokáže bez
tebe žít.Ukončí svůj život,než aby žil bez tebe.Šli jsme ho s klukama hledat a taky jsme
ho našli........."Tomovi stékaly slzy po jeho jemné tváři.
,,Byl na "vašem" místě...Ležel tam a nehýbal se.Tak jsme zavolali záchranku..."
už nemohl,Nicol to poznala,Tom plakal.,,A co se mu stalo??snažila se to z něho dostat.
Tom se nadechl:,,Bill umírá..."
Nicol vyskočila a začala křičet zoufalstvým,,Cože??To ne to přece ne,ty si děláš srandu,
vy jste si to na mě vymysleli.On neumírá,on žije,on MUSÍ žít....Vždyt já ho miluju,
ale nevěra se nedá odpustit,to prostě nejde...."třepala s Tomem.
Ten ji odpověděl,že je to pravda a že Billovi zbývají tři,čtyři hodiny života.
,,Tak co tu sakra děláme??zakřičela a sebrala Toma z podlahy a jeli do nemocnice.
Je to její vina,ona za to může.Ona a nikdo jiný.Kdyby....žil by,byl by zdravý.....
,,Bille!!"zakřičí na celý pokoj intenzivní péče.Bill leží na posteli,bezvládně.
,,Bille proč si to akra udělal??Proč??dívala se na jeho poklesé tváře,které se většinou
smály.,,Já tě miluju.."zašeptala zoufala.Tom jí chytil za ramena.Bill byl slabý,přesto
otevřel oči..
,,Tome...bráško...Gustave,Georgu.."pak se podíval na Nicol.
,,Lásko??"Nicol ho chytila za ruku a nechtěla ho pustit.Už nikdy...
,,Tome ty...ty budeš vždycky můj...můj nejlepší bráška.....Gustave ty jsi...jsi super kluk...
Georgu jsi kluk....kluk co má před...před sebou bezva budoucnost....."odmlčel se,aby
nabral síly.
,,Nicol,jsem blbec,že....že jsem podvedl tak....tak báječnou dívku jako jsi ty...."chtěl mluvit
dál,ale Nicol mu řekla,aby šetřil síly.
,,Ne,já....já musím mluvit,za ...za chvilku odejdu pryč,pryč od vás.....Nicol ....
moc...moc tě miluju...."Nicol neměla slov jen ho políbila.Bill vykouzlil z posledních
sil ten svůj nádherný úsměv,který uměl jen on....
,,Nezapomente na...na mě....Nicol já...já tě.....mil..."jeho srdce přestalo bít.
,,Je to má vina.."řekla vyčerpaně a skácela se na zem se svým nekonečným smutkem.
,,Miluju tě Bille..a nikdy nepřestanu..."zašeptala jěště.......
THE END
Je to good povidka,le moc smutna(bulím :'-() vim,vim,je to trapas,le prostě me to dostalo:-D