close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Škola ještě nikdy nikoho nezabila...ale....proč riskovat???:))

Nenávist nebo láska??2.díl

2. května 2007 v 15:18 | Kimki |  FF-Nenávist nebo láska?
Balila jsem do konce školního roku.Ne,že bych patřila mezi takový holky,který si musej vzít milion věcí,protože se budou převlíkat 100x denně,ale prostě jsem nevěděla,co si mám s sebou vzít. Konečně jsem měla dobaleno.Bylo 29.června,půl dvanáctý večer a já se chystala na druhej den na výzo.No bylo mi to upřímně docela volný,ale prece jen jsem se těšila.Konečně konec a pak už jen dva měsíce sladkýho nicnedělání...Připravila jsem si věci,co si zejtra vezmu na sebe.Černý tílko,černou minisukni,nalakovala jsem si nehty(samozřejmě že černě) a umyla jsem si svoje hnědý vlasy sotva na ramena.No jsem docela zvědavá,kterej Kaulitz odmítl jet na roztomilou rodinnou dovolenou.Prosím,ať je to Bill...Toma nějak přežiju,ale na Billa nemám nervy.Ještě tam za náma bude lítat nějaká partička holčiček,který ho "milujou" a z dovolený se stane film Jako štvaná zvěř...Jsem si jistá,že na tý Džerbě(ať je to kdekoliv) je určitě znaj):No to bude zase zábava.S touhle myšlenkou jsem usnula.Zdálo se mi o tom,jak jsem se válela u bazénu,když ke mě někdo přišel.Stál proti slunci,takže jsem nevěděla,kdo to je.Pak se postavil líp a já viděla,že je to Tom.Naklonil se ke mě a změnil se v Billa.Já vylítla a běžela pryč.No a ten Tom-Bill mě začal honit kolem bazénu.No prostě magořina...nechtělo se mi vstávat tak brzo,vždyť byla ještě tma.Otevřela jsem oči a v mym pokoji bylo šero.Až po chvíli jsem si uvědomila,že jsem já husa zatáhla závěsy.Nedělala jsem to moc často,taže jsem na to nebyla zvykla.Vylítla jsem z postele,bežela k oknu a roztáhla závěsy.Do očí mě uhodilo to zatracený sluneční světlo.Zamrkala jsem a odvrátila se od okna.Koukal se na hodiny:bylo půl osmý!Jakto že mě budík nevzkudil?Aha,už chápu;vybily se baterky.Na všechno jsem se vyprdla,letěla se umejt,oblíct a pak zpátky do koupelny,abych se nalíčila.Svou zálibu v černý barvě jsem ještě zdůraznila tím,že jsem si oči silně obtáhla černou tužkou(jako ostatně každej den) a k tomu přidala řasenku a oční stíny.Vypadala jsem teď jak anděl smrti.No popadla jsem baťůžek a letěla pryč.Ranní procedůra mi zabrala skoro čtvrt hodiny,takže jsem neměla nejmenší šanci přijít do třídy včas.No tak když nepříjdu včas i když se budu honit,tak co bych se namáhala.Příjdu prostě pozdě,no.Už jsme neběžela,jen jsem šla svým tempem.Do školy jsem dorazila dvacet minut po zvonění.Tak jo,řekla jsem si a zaklepala.Vešla jsem bez vyzvání a rovnou,bez pozdravu,jsem zamířila ke svý lavici.
,,No to jsou k nám hosti! Jsme rádi,žes nás poctila svou přítomností."kérovala mě učitelka.
,,Buďte radši zticha a věnujte se svý práci."zabručela jsem na ní.Byla zvyklá,takže to přešla bez řečí a pokračovala v rozdávání těch pitomejch papírů.Ke konci jsem se dostala na řadu já.No nic moc,čtyřka z matiky,trojka z němčiny,ale nepochopím,jak mi mohla ta čůza dát trojku z ájiny!No to je jedno,hlavně že rozumim a domluvim se.V devět nás konečně pustili domů.Tam jsem si dobalila poslední věci,a protože jsem byla doma sama,tak jsem hned letěla na komp pokecat s lidma,s kterejma se dalo mluvit.Asi v poledne pro mě přijel táta,tak jsem nechala na lince mámě vzkaz a jela jsem vstříc pohromě jménem Kaulitz twins.Cesta mi nepřišla ani tak dlouhá.Vzhledem k tomu,že se mi tam vůbec nechtělo,uteklo to samozřejmě hrozně rychle.Doufám,že mě zase nepopíchá obličej tou svou šílenou ofinou,tvrdou jak kámen,řekla jsem si při vzpomínce na naše poslední setkání s Billem.Měl ofinu tak nalakovanou,že když jsme se před tátou objali(aby si myslel,bůhvíjak se nemáme v lásce),tak mi ofinku zapíchl do tváře a měla jsem tam normálně modřinu.No už vidim,co bude dělat Tom,až mě uvidí.Ještě před dvěma lety,kdy jsme se viděli naposledy,jsem ještě nebyla bůhvíjak hezká,byla jsem plochá jak přistávací ranvej pro letadla a taky jsem měla pár kilo navíc.No ty jsem shodila,naopak nabrala v oblasti hrudníku a celkově docela zkrásněla(nechci,aby to znělo jako vychloubání) a ještě se vytáhla o několik centimetrů.No tak ten po mě hned vyjede...Vždyť ho znám...Tak už jsme přijíždeli do jejich ulice.Vidím,jak před barákem postává Simone,Tom a nějaká holka,asi Tomova.To by mě zajímalo,jestli je stejně vypatlaná,jako ty před ní...,prolítlo mi hlavou,když jsme parkovali u baráku.Tak jo,teď budu dělat,jak hrozně svoje nevlastní sourozence miluju a pak si to s nima nahoře vyřídím.Zhuboka jsme se nadechla a otevřela dveře od auta.
,,Ahoj."pozdravila jsem.Simone mi pozdrav opětovala,Tom na mě koukal jako na zjevení a jeho holka taky.Že by byla bisexuálka?Já bez okolků přistoupila k Tomovi,před tátou a Simone ho sestersky objala a zatímco Simone se naklonila k tý holce a něco jí říkala a táta se natahoval pro můj kufr,tak místo,aby mi Tom objetí opětoval,chytil mě za zadek.
,,Hej,ty ruce pryč,kreténe."zavrčela jsem.Odtáhla jsem se od Toma,podívala se na tu jeho holku.
,,Ehm,já si půjdu dát věci nahoru.A jestli jste do toho pokoje jedinkrát s bráchou páchli,poznám to a odskáčete si to."zašeptala jsem tu druhou větu Tomovi,čapla kufr a vlítla do baráku.Vylítla jsem schody a šla ke dveřím na konci chodby,kde bývá můj pokoj.Mám ho moc hezky zařízenej,všechno jsme tam vybírala já.Otevřela jsem a málem padla.Po zdech s krásnejma tajemnejma plakátama(třeba s Marylinem Mansonem,s pentagramy a tak.Měla jsem tam prostě všechno,co potřebuje správnej okustista)byly vylepený nějaký papíry,vsude byl bordel jak v prasečinci,kolem zdí byly nějaký krabice a uprostřed místnosti stály reproduktory,do kterých byly zapojený nástroje a mikrofon.Co jsme komu udělala???
,,CO TO KURVA JE???!!!"řvala jsem na celej barák. Zezdola se ozval Simonin hlas.
,,Nechtěla by ses krotit v těch výrazech?"
,,No ani ne!Může mi někdo do prdele vysvětlit,co to je?"řvu dál.
,,No kluci mysleli,že než přijedeš,že by si v tvym pokoji udělali dočasně zkušebnu."ozval se táta.
,,Kde-je-Tom?"dělám velkou mezeru mezi každym slovem.
,,Co je?"ozve se zezdola.
,,Tome,okamžitě sem pojď,potřebuju si s tebou...ehm...sourozenecky popovídat."sotva jsem to dořekla,Tom stál u mě.Já ho zátáhla k sobě,zabouchla dveře a nevšímala si Tomovejch očíček,který šibalsky svítily.
,,Ty kreténe,můžeš mi vysvětlit,co to dělá U MĚ V POKOJI?!"zařvala jsem na něj.
,,No on to byl Billův nápad,myslel si,že ti to nebude vadit.Ale zapoměň na to,postel tu je,my dva taky,tak se můžem konečně usmířit a zapomenout na ty naše ošklivý vztahy."přitulil se ke mě.No to je takovej vyjebanec,že se to ani nedá vyslovit!Jako já jsem odjakživa věděla,že je takovej,ale se svou nevlastní sestrou...
,,Nech mě,ty zasranej kreténe!S tebou bych do postele nevlezla ani kdyby litstvu hrozilo vyhynutí a navíc jsme nevlastní sourozenci!Strč si ty ruce do prdele!"zařvala jsem,když mě chytil za prsa.Prasák!No Bill nejni o moc lepší,ale alespoň si ke mě ještě nic nedovolil.
,,Kde je ten tvůj brácha,deBill?"ptám se ho,když konečně stojí hodně daleko ode mě.
,,Dole,počkej,zavolám ti ho."nabídnul se mi.Vyšel na chodbu.
,,Billéééé!!Naše hvězda si tě žádá-au!"vykřiknul,protože jsem po něm hodila první věc,co mi přišla pod ruku a to byla krabice od pizzy,dokonce snad ještě plná.Šel dovnitř a já zatím slyšela,jak někdo stoupá do schodů.
,,Jaká hvězda?No to si vypiješ!"řvu zatím na Toma.
,,A to se ti nelíbí taková hezká přezdívka?"ptá se mě pořád s šibalským výrazem v očích.
,,Ne, to teda nelíbí.Tak říkej těm pipkám,s kterejma chodíš a který si myslej,že jsi úžasnej!"no to je magor...V tu chvíli vešla ta holka.No co ta dělá u mě v pokoji?!
,,Co tu chce?A kdo to je?Tvoje holka?"vyptávala jsem se.Tom se zřítil na zem v záchvatu smíchu a ta holka na mě koukala celkem naštvaně.,,No co je?"zeptala jsem se po chvíli ticha,který rušilo akorát Tomovo hýkání(jako smíchy).
,,Mo-moje holka?"zajíkal se Tom.
,,No tak to jsi přepískla."zavrčela ta holka.Ježiš,vždyť má hlas jak kluk.Počkat,ty oči a ten předkus mi jsou povědomý...Otevřela jsem pusu dokořán.
,,To-to je....B-Bill??!!"zeptala jsem se překvapeně.Ta holka měla totiž havraní vlasy,rozježený po celý hlavě,podmalovaný hnědý oči,vysoká a hubená.
,,No a cos čekala?"zeptal se mě naštvaně.,,Copak nečteš časopisy?"vyjel na mě.
,,No samozřejmě že čtu,ale z dálky se vyhybám těm,kde může být zmíňka o tý vaší kapele;Hirošima Penzion,nebo Yokohama Bistro,nebo jak se to jmenuje."zchladila jsem ho.
,,Jsme Tokio Hotel."zavrčel Bill.No moc daleko jsme nebyla.S Billem jsme na sebe házeli takový nechutný pohledy,že z nás byl i Tom na větvi..
,,No ještě že já nejedu na tu dovolenou.Bude tam docela horko,jak se koukám na ty vaše pohledy."smál se.
,,Sklapni!"to bylo snad poprvý,co jsme se s Billem na něčem shodli,protože jsme Toma okřikli oba.
,,No nic,já radši půjdu,nebo ještě schytám pěstí."obrátil se Tom k odchodu.Ještě se ale stačil naklonit k Billovi a pošeptat mu.,,Bacha,je celkem nabroušená."
,,No a kdy nejni?"odpověděl mu taky šeptem Bill.Tom vypadnul a my byli ticho.Pak jsem si uvědomila,proč jsem s Billem chtěla mluvit.
,,Můžeš mi vysvětlit,co dělá tohle,"rozhodila jsem ruce, ,,v mym pokoji???"ptám se ho.
,,No co,ty sem jezdíš jednou za x let,tak jsme si tu udělali zkušebnu."řekl mi chladně.,,No co,tak to jednou vydržíš."schladil mě a odešel.
,,PROBOHA ŽIVÝHO!!!Co jsem komu udělala?!"řvala jsem na celej pokoj.Všichni věděli,že když rušim posvátný ticho svym křikem,musí mě nechat na pokoji,nebo jsem vážně nebezpečná.No a tak jsme si lehla na postel a vytáhla svou knížku;Sekty a Lovci duší.Četla jsem si,dokud na mě táta nezavolal,že je večeře.Byly špagety.Dvojčata se na sebe pořád tak dívala...
,,Co je?Co jste mi tam přidali?"naštvala jsme se.Kluci se rozesmáli.
,,Víš,oni to vařili dvojčata dohromady celý odpoledne."odpověděla mi Simone.
,,Hmm,myslím,že nemam hlad.Půjdu se projít."utrousila jsem a než mi někdo stačil odpovědět,už jsem za sebou zavírala vstupní dveře.Ještě že mám u sebe pořád nějaký peníze.Okamžitě jsem zamířila k nejbližšímu McDonaldu.Tam jsem si dala opravdovou večeři a pak jsem se pomalou procházkou vracela domů.Přišla jsem až za tmy.Táta mi oznámil,že letíme v sedm ráno,takže na letišti musíme být v pět.To znamenalo vstávat ve čtyři.No alespoň něco.Hned jsem si šla lehnout,bylo sice deset,ale stejně jsem utahaná.Zdálo se mi to jako okamžik,co jsme zavřela oči a hned je otvírala,zvonil mi budík na mobilu.Vypla jsem ho a vstala.Umyla jsem se,oblíkla(jak jinak,než do černýho) a namalovala.Zabalila jsem si pyžamo(no spíš jen takový tílečko a kraťásky,ve kterejch jsem spala) a šla pomalu ven.V pokoji,i když tam byl bordel,byl hezkej klídek.Na chodbě a ve zbytku baráku bylo ale hrozně rušno.No tak jsem si sedla do obýváku a čekala,až si mě někdo všimne(někdo,kdo nemá v hlavě jen holky,nebo kdo nemá v hlavě jen jakou řasenku má použít...).Bylo asi půl pátý,kdy jsme vycházeli z baráku,všichni vochrápaný. Nasedli jsme do auta.Táta řídil,Simone šla vedle něj a já musela bohužel mezi kluky.Vyjeli jsme a za chvíli jsme byli na letišti...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama