,,Promiň!" řekne nečekaně. ,,Za co se omlouváš?" zeptám se. Ne, proto že by toho na omlouvání nebylo dost, ale teď přesně nevim za co. ,,Za všechno!" Co má tohle jako znamenat? Já to nechápu… vždyť ona si mě celých 14 let snad ani nevšimla a teď se mi za to omlouvá? To jsem teda nečekala… Ona mě objímá. Nevim co mám dělat. Není to nepříjemný, ale příjemný taky ne! Vždyť ona mě nikdy neobjala…. Určitě v sobě něco má! ,,Víš, chtěla bych v tom Německu začít novej život!" řekne potom co mě skoro umačká. ,,Ale, co táta? Vždyť jsi říkala, že tam jede kvůli práci… a…. s pasákem ti novej život moc nepůjde!" ,,Já vim, že táta není dokonalej a já taky ne, ale…. pokusim se ho přemluvit!" řekne a odejde. No, tak…. To je mazec…. Já fakticky nevim co mám dělat, co si mám myslet…. Pak usnu…. Asi v 7 hodin… to je na mě teda dost brzo. Vzbudí mě až tátův křik. ,,Novej život, jo? Tak si najdi někoho jinýho, ty kurvo!" ,,Ale já nikoho jinýho nechci! Miluju tě a vždycky jsem tě milovala! Ale tys mě přestal milovat už po tom co se narodila Janička. A proto jsem začala chlastat a teď chci všechen ten čas Janče vynahradit…" říká máma. Já to fakt nechápu… tak teda poslouchám. ,, Prosim tě! Copak jí můžeš vynahradit 14 let?" ,,To asi nemůžu, ale aspoň trošku se budu snažit!" ,,Říkám ti jedno: svojí práci neopustim! Nevim, co bych pak dělal…. A mám…. Mám ji i rád! Stejnak do toho Německa jedem jen, proto že tady už není moc holek…" A…. tak jsem si to myslela dobře. ,,Zkus o tom popřemejšlet, Martine!" řekne mamka a já uslyšim facku. ,,Za prvé jsem ti snad jasně řekl, že mi máš říkat Jesse a za druhé není o čem přemejšlet! Odjíždíme za tejden ať se Jana rozloučí a do školy ať už vůbec nechodí!" a odejde. Přemejšlim… mám za ní jít nebo ne?! Nakonec překonám svojí hrdost a zvítězí lítost a možná i…. Láska? Příjdu a obejmu ji. Cukne sebou a podívá se mi do očí. Ty její jsou celý uslzený a červený. Vždycky jsem si myslela že ji nenávidim, ale teď si tím nejsem jistá! ,,Tys to celý slyšela?" zeptá se. Jen kejvnu a dál jí objímám.
Ráno se probudim na gauči zabalená do larisy. Rozhlídnu se kolem sebe a když vidim, že nikdo není doma ustrojim se, namaluju a jdu za Klárkou. Zazvonim…. Nikdo neotvírá až pak mi příjde otevřít nějaká neznámá holka.
Ráno se probudim na gauči zabalená do larisy. Rozhlídnu se kolem sebe a když vidim, že nikdo není doma ustrojim se, namaluju a jdu za Klárkou. Zazvonim…. Nikdo neotvírá až pak mi příjde otevřít nějaká neznámá holka.