Heh.....Tome, nechceš nám vysvětlit o čem to mluvíš?" nevydržela jsem to a zeptala se. Ale vůbec nevnímal. "Tomeeee, haloooo?" zvýšila jsem hlas
"Ehm,co? Jo,jasně, promiň. Co si říkala?" nestíhal
"Jestli nám nechceš náhodou vysvětlit, proc pořád na někoho nadáváš?" a zvedla jsem obočí
"Ale to je jedno, to nené důležitý," a napil se džusu, který stál na lince. "Teď hlavně musíme vymyslet, jak z toho ven."
"Tak moment brácha, to je sakra moc důležitý," opravil ho Bill "Tak jí to řekni" kývl Bill směrem ke mně. gustav s Georgem se na mě podívali pohledem, který mi jasně říkal, že už jim to došlo taky.
"Ok," otočil se Tom ke mně. "Jde o to, že je tady jedna holka, která po mně strašně jede už delší dobu. Ze začátku jsem to bral, ale potom to byl už vážně děs. Když jsem s někým chodil, dělala naschvály jen proto, aby nás od sebe odradila. prostě kráva. Jednou mě tak dostala, že jsem jí poslala někam a do očí jsem jí řek, že jí nenávidim, že s ní nechci mít nic společnýho a ať už mi dá pokoj," a podíval se ven z okna
"Aby si tomu rozumněla, jela taky po mně, ale já se jí zbavil a mně dala pokoj. Proto do teď nechápem, proč se tak chová k Tomovi," pokračoval Bill
"No a tak není to kvůli tomu, že si řekla Když nemůžu mít jednoho, musím dostat druhýho! ?" začalo mě napadat
"No, asi jo, Nevim, nechápu. Každopádně tady v tom s tim záchodem má určitě prsty. O co, že jo?" dál přemýšlel Tom
"To víte. My holky,když nám něco vleze do hlavy, tak si zatím jdeme a slovo "překážky" je nám naprosto cizí," a napila jsem se
"Hm.....měl jsem už tu čest," řekl otráveně Tom
"A teď jí máš zač," řekl sklesle Bill
"Ne, hele, každopádně musíme přijít na to, co s tim," začala jsem pro změnu zase uvažovat já. Crrrrrrrrrrrr.
"Neee, teď fakt nemám náladu na nějaký lidi. Jestli to sjou fanynky, tak je rovnou posílám do prdele," a naprosto nasupeně odcházel Tom otevřít. Bylo ticho. Nikdo se neozíval. Pak už jen přišel Tom a za ním Verča a Regina.
"My jsme už nemohly zůstat doma," a smutně a zoufaly na nás hodily psí oči
"Dyť jo, vás jediný rád vidim," usmál se Bill a Verča mu úsměv vrátila. Dám ruku do ohně za to, že nějaký jiskřičky tady lítají. To je jenom dobře.
"Fajn, takže jsem kompletní. Můžem začít přemýšlet nad tím jak z toho ven, co vy na to?" začal Gustav. Potom se zvedl a šel si zapálit. Všichni jsme odpochodovali za ním a tak jsme usedli na terase, každý s cigaretou v ruce.
"Mám nápad," začala Regina
"Fakt? Ale varuju, jestli nebude dobrej," pohrozil Tom
"Ale....Hele, co vy na to, že bysme to vůbec neřešili?" a podívala se na nás
"A jako jinak seš normální nebo jen po ránu máš takový zkraty," rozzlobil se Tom
"Hele,neřvy na mě, tím nic nevyřešíš,jasný?" opáčila se na něj Regi.
"No tak jako sorry, ale to mi přijde jako dost stupidní nápad," pokračoval
"Hele přestaňte se hádat. To nám teď fakt nepomůže," uklidňovala Verča. "Myslím, že Regina má pravdu. Chvilku se to bude řešit, ale tak maximálně po měsíci se po tom už ani nepípne."
"Fajn, já jdu na záchod a vy jí řekněte zatím o Sarah," zvedl se Tom
"O kom že?" zeptala jsem se. Odpověď jsem od něj, ale nedostala a tak mi odpověděl Bill
"No, o tý holce,"
"Jo, jasně," uvědomila jsem si a tak jsem jí všechno řekla.
"Nezapomněla jsem na nic?" zeptala jsem se Billa. Ten jen kývl hlavou, že ne.
"No tak tím líp." stála si za svým Regina. Ani ta totiž o Sarah do té doby nevěděla. Mezitím se vrátil Tom
"A co je na tom lepšího?" nechápal a celý nervózdní si zapaloval další cígo
"No, hele. Když to budete řešit, je to impuls pro ní, že se jí její plán povedl. A to přece nesmíme dopustit. Takže když to necháme být, bude líp. Třeba jí to přestane bavit. Takhle si řekne, že o ní třeba aspoň trochu stojíš, když to tolik řešíš. Jenže když to budeš ignorovat, zjistí, že je ti fakt ukradená. Hele, jako holka bych to měla vědět ne?"
"Aha, no....tak jestli tohle zabere, tak budu papež, ale souhlasim. nechci si kazit prázdniny tou pí***." odsouhlasil Tom a podíval se na mě, co já na to.
"Takže bych to brala už jako uzavřenou věc," a klepla jsem pěstí do stolu. Jako odpověď je to myslím jasná a zjevně to všichno pochopili, protože na to nikdo nic neřek.
"Ale jestli se mi jenom ukáže na deset metrů ode mě,tak...." začal zase Tom
"Dost! Už o tom nemluv,ok?" ukončil to Bill...... Chvilku jsme seděli a kecali o všem možným, abychom si zlepšili náladu. Jen tak z prdele, abychom to opravdu zakončili, jsme podpálili noviny zapalovačem a chytali výtlem nad tím, jak se nám s Tomem v tom ohni scvrkávají obličeje.
"Hele? Co kdybychom dneska u nás udělali privát? Ať si prostě fakt uplně nejvíc zlepšíme náladu." navrhl Tom
"Jo,tak to beru," hned jsem souhlasila a všimla jsem si, jak se celý natěšený Georg uculil na Reginu. A jéje, tady se nám něco klube....