close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Škola ještě nikdy nikoho nezabila...ale....proč riskovat???:))

Osudová hra 13.

27. června 2007 v 6:35 | Kimki |  FF-Osudová hra
Super, tak jsme domluvený, ale teď už musíme leťet. Naši jsou doma určo jak na trní," a zvedla jsem se ze židle
"Tak přijďte kolem sedmý,jo?" řekl už naštěstí nadšeně Tom.... Odešli jsme a a já se nemohla nezeptat:
"Regi?" začala jsem zvolna
"Já vim, na co se chceš zeptat. Jestli se to týká Georga, tak jo. Jsem do něj zamilovaná už delší dobu," a začala se červenat
"Fajn, dík za odpověď," a šibalsky jsem se na ní usmála
"Sakra, to je v prdeli," začala kroutit hlavou
"Co je na tom v prdeli sim tě?" nechápala Verča
"No jasný, Verča má pravdu," souhlasila jsem "Jsem se na něj dívala. Když se řeklo,že teda přijde, uplně se mu rozzářily ty jeho prasečí ošííííška a div mu nespadla dolní čelist, jak na tebe koukal,"
"Geoprg NEMÁ PRASEČÍ OŠÍÍÍÍŠKA!!!!!!!!!!!" začala Regi jen tak ze srandy řvát
"Ne? Heh, tak jaký teda? Se na něj koukni," dál jsem pošťuchovala
"Ty vole, no počkej, si dneska ještě užiješ. Si budu muset promluvit s Tomem," a zrychlila
"Moment! Co mu chceš říct?" začala jsem mít nahnáno
"Že se ti o něm zdá, pořád na něj myslíš a že když ho vidíš, tak seš pěkně udělaná,"
"Neeee, tak to mu neřekneš, já tě varuju," a pohrozila jsem prstem. Verča nic neříkala, protože se popadala za břichi osmíchy.
"Nebo co? Co mi uděláš," stoupala si přede mnou na špičky
"Ehm.....to ještě vymyslim" nic mě v tu chvíli nenapadlo
"Houby, nic nevymyslíš," a Regi pokračovala dál k našemu domu. Jak byla předemnou, rozeběhla jsem se a skočila na ní, takže mě až domů nesla na zádech. U hlavních dveří jsem seskočila na zem
"Dík za odvoz," a poplácala jsem jí po zádech.
"Ty vole, už nikdy," celá udýchaná sotva popadala dech.... Naši seděli pořád u stolu. měla jsem pocit, že stejně, jako když jsem je viděla naposledy
"Jsme doma. Je to už tak dalo by se říct vyřešený. Nebudem z toho dělat cowboyku," a sedla jsem si vedle nich
"To si děláš srandu?" začala táta. "V novinách vyjde takový článek a nemáme z toho dělat cowboyku," zaačala být naštvaný
"Ale tati. Hele,to bylo tak...." a povídala jsem. Celý jsem to vysvětlila a zjevně úspěšně, protože se už zase tvářil normálně.
"No, tak ještě že tak." a oddychl si
"Spadl mi kámen ze srdce," chytla se u srdce máma
"Dyť jsme vám říkali, že to nic nebylo," přidala se Regina, která ještě pořád oddechovala jak kdyby nesla tunový náklad. Ehm....to sem fakt tak těžká?
Půl šestý. Ležíme s holkama na posteli a bavíme se jak jinak o klucích. V tm začne něco fňukat. Kouknu se a Verča má nakrajíčku. Regina šla na záchod,takže si toho nevšimla.
"Veru? Co je prosim tebe?" a pohladila jsem ji po vlasech
"Já ti ani nevim. Je toho na mě nějak moc. pořád nestíhám to co se tady děje. Sama víš, jak jsem byla vždycky z Billa hotová. Teď ho vidím na vlastní oči, jsem od něj na milimetr, dotýkáme se. Sakra, něco se se mnou děje," a rozplakala se
"Já vim, co se děje," a sklonila jsem hlavu. Podívala se na mě tázavím pohledem, ať jí řeknu svůj názor. "Ty ses nám prostě zamilovala, tak proč ty slzy? Dyť je to něco krásnýho." snažila jsem se jí upřímně utěšit
"Jo tobě se to řekne? Ale k čemu mi to je? Heleď, ty tady bydlíš, ale já? Se v srpnu vracím do česka a budu v prdeli. Když už jsem teď a to jsme toho zas až tak moc neprožili, tak fakt nevím, co budu dělat,"
"Dyť je teprv začátek července, co blbneš? Neřeš něco, co bude někdy v srpnu,"
"Co? Ty to nechápeš!!!!! Nic nechápeš! Ty i Regina jste v pohodě, vy si tady s něma budete furt....!!!!" zvedla se a vyběhla ven z pokoje
"Verčo!!!" ještě jsem na ní křikla, ale nevnímala mě. Málem vrazila do Reginy, která se akorát vracela.
"Bože, co s ní je?" nestačila se divit
"Depka. A vcelku pořádná," a smutně i naštvaně jsem vstala a šla přepnout písničku. Chápu, že je naštvaná a že jí to mrzí, ale to přece není důvod k tomu, aby takhle na mě vyjela. Copak já za to můžu? Šla jsem si do kuchyně pro něco k pití. Verču jsem zahlídla na zahradě a Regina byla u mě v pokoji na netu. Sedla jsem si s džusem na gauč a zírala do země. Regina měla pravdu. Musím pořád na Toma myslet a když jsem kousek od něj, jsem z něj vážně totálně podělaná. Nenenene, to ne. %Zádný milostný aférky nechci. Prostě kámoš. Ani nevim proč, ale prostě nechci s ním nic mít, i kdybych prakticky měla možnost, když už tady bydlím. Sedla jsem si do tureckého sedu a kroutila sama nad sebou hlavou, protože jsem se nechápala. Něčeho jsem se bála. Přemýšlela jsem opravdu o všem. O Tomovi, o klucích dohromady, o Verče a Billovi, o Regině a Georgovi a v neposlední řadě i o Sarah. Jestli udělala už tohle, tak s ní budou vážně problémy. Vyrušilo mě otevírání dveří, ze kterých právě vyšla Verča. Měla rudé oči od pláče a červený nos. Jen jsem se na ní podívala a potom zase zpátky na zem. Usrkla jsem si džusu a v hlavě jsem toho měla tolik, až mě z toho začala bolet. Můj život se naprosto od základů změnil díky klukům. Verča si sedla vedle mě a chtěla něco říct. jenže já byla rychlejší
"Počkej, jestli něco chceš,tak si nejdřív poslechni ty mě. Hele veru, já tě chápu, vím, jak ti je a taky vím, že to není lehký. Ale to že tady s Reginou bydlíme má sice výhody, ale vcelku takový, který nám k ničemu nebudou. Kluci jezdí po koncertech, jsou pořád pryč. Tady doma jsou někdy po půl roce a na konci srpna už zase vyráží na turné. Za tu dobu vim, že se strašně sblížíme, takže když ty odjedeš, budeš na tom stejně jako já, protože oni budou taky pryč. Budu závislá zase jen na plakátech a na fotkách a tahle představa mě fakt děsí. A co se týče tebe a Billa. Z tebe je naprosto hotovej, furt na tebe kouká. Já jsem totál mimo z Toma. Z kluka, kterej se otočí za každou sukní a z kluka, který si ze mě dalo by se říct jen utahuje. Necítím v tom nic upřímnýho, je to takový občasný laškování. Takže když už máš být troska, tak mě vem do klubu, protože na tom nejsem o nic líp," a teď jsem měla na krajíčku zase já. Verča nic neřekla. Jen se na mě podívala a objala mě.
"Jen jsem ti chtěla říct promiň," a dál už mlčela. V tom přiběhla Regina takže jsme se pustili.
"Ale no taaaaaaaaaaaaak, holky! Život je krásnej, tak si ho užívejte co nejvíc ne? Jak by řek Bill :LEb die Sekunde a Tom:Carpe diem!" a hodila na nás zářivý úsměv. My to s Veru nevydrželi a mrskli jsme po ní polštáře, které leželi na gauči. Chytali jsme fakt výtlemy největší a mně i Verče se zase vrátil úsměv na tvář. Potom jsme vstali, šli se převlíct a razili za klukama. Oznámila jsem to doma a nebyly námitky....
"Hele, ale na privátech se většinou přespává u dotyčných doma," a mrkla jsem na Reginu
"Už ne Teri, žádný narážky. Vim co chceš říct, takže aby bylo jasno. Já se bránit nebudu," a usmála se. S Verčou jsme na sebe jen mrkli a já věděla, že tahle noc, bude fakt zajímavá.... Ldyž jsme došli k jejich baráku, kluci byli akorát před domem.
"Už ste tady? Super, pojďte s náma do obchodu, aspoň nám pomůžete s taškama. Jdem nakoupit něco k pití," smál se Georg.
"To máme jít všichni? My nevykládej, že toho tolik vypijem, když každý pobere dvě tašky a je nás 7!!" začala jsem se smát
"No to je fakt. Tak stačí, když tu dva lidi zůstanou," řekl Bill "No,hele teri tak tu zůstaň s Tomem a zatim to tu nějak připravte.
"To si neměl říkat. Ta ze mě udělá fašírku," namítal Tom
"Tak jí prostě nezlob a bude z tebe třeba jenom poloviční fašírka," začala se smát Gusta
"Dík lidi, to je strašně milí. Já jsem normální holka a žádnej King Kong," protestovala jsem
"Byl vtip," řekl Tom, chytl mě za ruku a táhl do baráku. Maminko! Já s ním budu poprvé sama. Uplně sama. jen my dva. A sakra!!!! Otočila jsem se na holky a hodila o pomoc volající výraz. Ale ty se jen usmály a zdvihly palec nahoru. Fajn. Vůbec se neklepu. Co když budou takové ty trapné chvilky ticha? Ježiš, jen to ne. Když jsme byli všichni společně, tak jsem se mohla bavit se všema, ale teď jsem závislá jen na Tomovi....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama