close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Škola ještě nikdy nikoho nezabila...ale....proč riskovat???:))

Sbohem

3. července 2007 v 20:52 | Kimki |  FF-Jednodílné
Sbohem...



Našel jsem si bezvadnou holku, jmenuje se Natalie. Je úplně boží, bere ohled na to, že muzika je pro mě skoro všechno. Jediný, co mi vadí je, že mi ji brácha Bill přebírá. Mno...přebírá, líbí se mu a svádí ji, lae ona se nenechala, naštěstí. Jednou, když jsem zápisil s fyzikou, přišel domů Bill a byl děsně šťastnej. Přišel za mnou do pokoje a normálně si poskakovat a pobrukoval nějakou písničku. Jen jsem zakroutil hlavou a dál se věnoval učení. "Normálně brácha! Já jsem tak šťastnej... Nat..." začal mluvit Bill, la epak se zarazil a odešel do svého pokoje. "Co je s Nat?" zeptal jsem se vyděšeně, protože mi došlo, že mluvil o mí holce. "Ale nic..." zavolal Bill. Od té doby chodil ob den domů děsně šťastnej, dokonce si myslím, že si založil něco jako deník, lae na internetu. Jednou zase přišel domů a skákal tři metry vysoko, jak byl veselej. Dokonce už odvolával nějaký zkoušky. Jednoho dne, když jsem šel ze školy mě napadlo, že bych se mohl stavit za Natálkou. Hodil jsme domů baťoh a hnedka šel k ní. zazvonil jsem a otevřela mi její matka. "Eh...dobrý den, je doma Nat?" zeptal jsem se. "Ne, někam asi před dvouma hodinama odešla." odpověděla mi její amminka. "Aha...tak nic..děkuju a nashledanou.." rozloučil jsem se a šel se jen tak potulovat po parku. V aprku jsem potkal Nataliiny kamarádky, párkrát mi je představovala. "Ahoj, nevíte kde bych nešel Nat?" zeptal jsem se jich. "Ne, ptaly jsme se ji, kam jdem ,ale nechtěla nám to říct." odpověděla mi Katt-její nejlepší kamarádka. "Aha, ale stejně dík...ahoj!" řekl jsme a šel pomalu domů. "Ahoj mami!" pozdracil jsem mamku a šel k sobě do pokoje. Lehl jsem si na postel a podíval se pod postel, abych si vyndal notebook. Nebyl tam, tak jsem se zvedl a šel k Billovi, jestli si ho náhodou nepůjčil. Ale to jsme neměl dělat. Otevřel jsem dveře a.... v tu chvíli se mi zbořil svět. "Ne..." šeptal jsem a začal couvat. Bill se s Nat miloval! Rychle jsem utekl do pokoje, zamkl se a sedl si ke stolu. Necítil jsem slzy, které mi tekly po tvářích. Jak mi to mohli udělat? Vzal sjem papír, tužku a psal jsem: Bille, moc jsi mi s Nat ublížil. Dobrovolně odcházím z kapely, z tohoto domu, ale i z tvého života, ze života všech. Vyřiď Nat, že sjem ji miloval. Sbohem...Tom. Slyšel jsem Billa, jak začal bušit na dveře a křičel ať otevřu. Přeložil jsem papír a podstrčil ho pode dveřmi. Billův tlukot přestal. Přešel jsem k oknu, otevřel ho a postavil se zády k němu. Ještě předtím jsem ze šuplíku vytáhl nůž. Dal si ho k ruce a šeptl jsem: "Sbohem..." a vší silou jsem se řízl do ruky. Moje krev začala týct. Tekl pořád silnější tok krve. Po chvilce se proud krve začal zmenšovat, podleha byla o mé krve. Zatočila se mi hlava a já spadl na zem......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama